Sázíte ve firmě na talent svých zaměstnanců?


Talentové myšlení je doménou především amerických firem. Upozornil na to uznávaný kanadský novinář Malcolm Gladwell píšící pro New Yorker, ale i odborníci z americké konzultační společnosti McKinsey & Company. Gladwell to uvedl v článku z roku 2007, kdy popisoval zánik společnosti Enron. Jak sám říká „talentové myšlení je novým náboženstvím amerického managementu a stálo za korporátní kulturou Enronu, bylo živnou půdou pro její zánik.”


Společnosti přijímají do svých řad velké talenty s diplomy z prestižních škol, platí jim velké peníze a vytváří kulturu uctívající talent. Zaměření na „talenty” se s vývojem ekonomiky a trhu práce dostává od začátku tohoto století více a více do popředí. Není to špatně, ale v podstatě jde o fixní myšlení, které nakonec může zastavit růst jedinců i celé firmy.


Vsadit na talent, nebo na rozvoj?

Co je vlastně talent? Talent je rozvinutá míra schopností zvládat nějakou činnost lépe, než ji zvládají ostatní. Někteří mají pocit, že talent a inteligence jsou pevně dány (geneticky, od boha nebo od kohokoliv). Jiní věří, že když budou přistupovat otevřeně k výzvám, pak dokáží svou pílí a úsilím cokoliv.


Americká psycholožka Carol Dweck ve své knize Nastavení mysli označuje tyto dva rozdílné způsoby myšlení jako fixní a růstové nastavení mysli. Já se spíš přikláním k termínům fixní a rozvojové nastavení mysli.


Co je fixní a rozvojové nastavení mysli

Fixní myšlení sází na talent a inteligenci, které jsou pevně dány. Nejede přes to vlak. Buď talent mám, nebo nemám. Když jej nemám, tak se s tím nedá nic dělat. Pokud talent mám, jsem předurčen k tomu jej využívat.


Fixní nastavení mysli

Zvládl jsem vystudovat prestižní školu? Pak jsem dobrý a všichni to ode mě očekávají. Fixní myšlení vede k neustálé potřebě něco si dokazovat. Pokud přijde neúspěch, nastává paralýza. Vždyť to není možné, to se ode mě neočekává.


Naopak v případě, kdy je člověk s fixním myšlením přesvědčen, že na něco talent nemá, tak se ani nesnaží danou schopnost rozvíjet. Stále se motá v kruhu: „Toto neumím, nikdy jsem neuměl a umět nebudu. Nemám na to buňky!“ Jeho strach z chyb potlačuje rozvoj.


Rozvojové nastavení mysli

Lidé s rozvojovým nastavením mysli jsou svobodomyslnější. Věří ve své úsilí a píli, se kterou dokáží dosáhnout cíle. Když činnosti věnují čas a úsilí, mají šanci přiblížit se svým vzorům. Při neúspěchu se lidé s růstovým nastavením mysli zvednou a jdou si dál za svým cílem. Chyba je posílí a ukáže jim novou cestu. Opírají se o fakta, nikoliv o to, že jsou k něčemu předurčeni, protože na to mají talent.


Jak a proč nastavit rozvojové myšlení v týmu?

Lidé s rozvojovým nastavením mysli se umí postavit tváří v tvář neúspěchu. Spoléhají na vlastní píli, i když je to bude stát úsilí.


Jak dosáhnout rozvojového myšlení u kolegů v týmu? Zkuste nejen je, ale i sebe, podpořit v tom, že:

  • nezbytné dovednosti se mohou naučit, ať už jsou jakékoliv,

  • vzdělání a vytrvalost si vyžadují uznání a respekt,

  • podporující zpětná vazba motivuje více než ta kritická,

  • chválu si zaslouží celý proces, jímž jsme k cíli došli, nikoli jen samotný výsledek.


Jak z dobré firmy udělat skvělou

Jim Collins, americký výzkumník a konzultant zaměřený na řízení podniku a udržitelnosti růstu společnosti, se snažil zjistit, proč se z některých firem staly firmy skvělé, zatímco jiné zůstaly pouze dobré. Během 5 let srovnával 11 společností, jejichž akcie rostly a svou udržitelnost si tyto společnosti udržely nejméně 15 let.


Srovnával tyto firmy se společnostmi ze stejného odvětví, které měly stejné vstupní šance, ale velkého pokroku nedosáhly. Dokonce přidal i třetí skupinu společností, které měly raketový start, ale pozici na trhu si neudržely.


Svá zjištění mimo jiné popsal v knize Good to Great, u nás známé pod názvem Jak z dobré firmy udělat skvělou.


Klíčovou roli v prosperujících firmách měli jejich lídři. Nebyli to egoističtí nadaní šéfové, nýbrž nenápadní lídři, kteří se uměli ptát a čelit i nepříjemným odpovědím. Společné měli to, že se dokázali postavit tváří tvář neúspěchu a brali si z něj ponaučení. Tím se zlepšovali, posouvali a dostali své pracovní týmy na špici.


Nespoléhejte tedy jen na vrozený talent a bezmeznou firemní „podporu talentů“. Mějte na paměti, že úspěch projektů, firem a celé společnosti stojí kromě talentů i na rozvoji myšlení a chování lidí.



Jsem Eva Weberová, koučka a lektorka úspěšného leadershipu.

Spolu najdeme řešení!