Strategie k dosažení cílů

Aktualizováno: 25. 2.


Máme vymezené a pojmenované své osobní a pracovní cíle a v hlavě zmatek. Někdy vypadá vytyčení cílů jako velký ambiciózní seznam úkolů, který v našem mozku vyvolá zděšení. Jak tomu předejít? Definujme si strategii! Ta nám umožní lépe porozumět tomu, jak dosáhnout cíle, dodá nám pocit, že to, co máme před sebou je lépe dosažitelné.


Díky strategii máme vždy přehled, ve kterém bodě se nacházíme. Je to stejné jako když se vydáme na cestu a pustíme si navigaci. Vždy vidíme, kde jsme byli, ve kterém bodě se právě nacházíme, kam směřujeme a jak dlouhou cestu máme ještě před sebou.


Když použiji příměr s cestou, tak se během trasy může objevit někdy i nový směr, objížďka nebo zkratka. Stejné je to s dosažením našich cílů. Strategie udává směr, ale může se případně časem upravit, pokud je to na místě. Je přímo žádoucí se občas zastavit, rozhlédnout se a zrevidovat si dosavadní postup.


7 kroků k úspěchu

Když někam míříme, potřebujeme znát odkud. Stanovíme si startovací čáru. Zamýšlíme se nad základními otázkami typu:

  • Jak jsme na tom teď?

  • Kde je má startovací čára?

  • Jak vypadá současnost?

A dále postupujeme detailněji, podle toho, co řešíme. Kolik máme aktuálně v týmu lidí, jak jsou vytížení, jaké aktuálně řešíme výzvy, jaké jsou naše finanční možnosti až například k tomu, jak se aktuálně vnímáme my sami, kolik času a energie věnujeme našim aktivitám, co nás baví a co je pro nás skutečně důležité.

 

Pokud si jasně vyhodnotíme současnost, vybudujeme si pevný základ své strategie.

 

Druhým krokem je vizualizace budoucnosti. Jak přesně vypadá náš cíl, který jsme si pojmenovali a definovali? A také kam se vám otevírají dveře dál? Když zvládnete váš aktuální cíl, kam vás to posune? Na čem dalším budete moci pracovat? Nebo kolik času a energie budete moci věnovat vašim dalším aktivitám? V týmu je důležité, aby už i tyto kroky strategie znali všichni vaši kolegové. Když vidí, odkud jdou a kam směřují, snadněji se s cíli ztotožní.


A přejděme ke třetímu kroku. Už známe startovací čáru i cíl. Na řadě je zamyšlení se nad možnostmi, kterými náš cíl dosáhneme. Vedete-li tým, je na místě, abyste svolali strategickou schůzku. Tady víc než kdy jindy platí, že víc hlav víc ví. Nechte svoje kolegy přemýšlet, mluvit, argumentovat. Vy pozorně poslouchejte. Uvidíte, že přijdou i s nápady, které by vám samotnému mohly uniknout. Důležité je prozkoumat všechny možnosti. Někdy vede cesta přímo, jindy se objeví nečekané objížďky, ale můžeme narazit i na zkratku. (Se zkratkami uvážlivě. Zkratka automaticky neznamená nejjednodušší možnost.)


Když si vybereme jednu z možností, pustíme se do plánování, čtvrtého kroku strategie. S vizí a startovní čárou na paměti si sestavíme chronologicky jednotlivé kroky, které je potřeba udělat. Některé skutečnosti lze naplánovat do detailu, ale jak jsme se v minulých dvou letech přesvědčili, mohou nás potkat i nepředvídatelné skutečnosti. Z případných nezdarů je důležité se poučit a jít dál.


Máme plán a začínáme realizovat to, co jsme si pečlivě a důkladně promysleli. vydáváme se na cestu. Plníme plán, tedy pátý krok strategie, realizace. Náš plán, naše navigace nám ukazuje cestu. Jak už jsem zmínila, je reálné, že narazíme na překážky, ale nelekejme se neúspěchů. Ty nás mohou posunout dále, jde o to vytrvat, zkoušet a zlepšovat.


Čas od času je potřeba se zastavit a zrevidovat naše dosavadní akce a další naplánované aktivity. Nepodceňujme revizi, tedy šestý krok k úspěšnému dosažení cíle. Reflektujte sami, se svým týmem, případně i s někým dalším, který vám může dát pro vás hodnotnou zpětnou vazbu. Tu berme jako možnost najít případný nový směr, nikoliv jako kritiku. Zrevidujte, co už máte za sebou, co jste zjistili, co jste se tím naučili, jaké jsou nutné další kroky a jestli vám to, na čem pracujete pořád dává smysl.


Jste v cíli? Povedlo se vám to, co jste si definovali? Ať už se jedná o osobní nebo pracovní cíle, oslavte je. Oceňte svůj úspěch a úspěch svých kolegů. Podpoříte tím nejen sebe, ale i svůj tým. Jen pozor, při oceňování se nezaměřujte jenom na výsledek, ale co mu také předcházelo.


SCARF není jen šála


Slyšeli jste někdy pojem model SCARF? Akronym je tvořen počátečními písmeny anglických slov Status, Certainty (jistota), Autonomy (autonomie), Relatedness (vztahovost) a Fairness (férovost). Autorem je Australan Dr. David Rock, který poznatky moderní neurovědy využívá v koučinku a v rozvoji leadershipu.


SCARF označuje základní sociální potřeby, které náš mozek potřebuje mít naplněné. Pokud se jich nedostává, mozek vyhodnotí situaci jako hrozbu. Model SCARF můžeme využít v týmu také k úspěšnému dosažení cílů. Zkuste to!


Status

Každý člen týmu by měl mít vymezenou roli, kterou v sociální skupině zastává. Pokud se totiž člověk cítí jako plnohodnotný a smysluplný článek týmu, vede ho to k větší motivaci při plnění cílů. Důležitá je pravidelná zpětná vazba každému jednotlivci.


Jistota

Předvídatelnost, to je to, co náš mozek miluje. Když víme, co můžeme očekávat, tak se cítíme v bezpečí. V týmu by každý měl mít jasno v tom co dělá a proč to dělá. Proto je důležitá neustálá komunikace a zpětná vazba. Tak se náš mozek může lépe připravit i na hrozby, nebo nenadále skutečnosti, se kterými jsme nepočítali. Vytvořte svým kolegům jistoty, na které se mohou spolehnout.


Autonomie

Samostatnost. Každý jí máme v určitém měřítku rádi. Někomu stačí znát cíl a libuje si, že na něm může samostatně, dle svého, pracovat. Někdo potřebuje od svých šéfů stanovit více, tzv. záchytných bodů. Každopádně vedení k samostatnosti a důvěra ve své kolegy vám, jako šéfům, ohromně uvolní ruce. O to víc se budete moci soustředit na strategické a rozvojové aktivity vašeho projektu. A v neposlední řadě si budete moci i naplno užívat svého volného času.


Důležité je také zmínit, že i sebevíc samostatní kolegové od nás taky potřebují čas od času naši pozornost. I oni si s námi chtějí probrat svoje záměry, slyšet náš názor, uznání, další podnět, k tomu na čem pracují nebo prostě zrovna nemají nejlepší den a chtějí si o tom s námi popovídat.


Vztahy

Vytvořte plnohodnotný tým a hrajte týmově. Pokud každý spolupracovník vnímá, že je členem týmu snadněji sdílí myšlenky a zapojuje se do plnění cílů.


Náš mozek totiž lépe zpracovává nápady a myšlenky těch, kteří jsou tzv. v jednom mančaftu. K cizím nápadům je pak náš mozek rezervovanější a kritický. Dejte svým kolegům pocit, že jsou součástí jednoho týmu a oni začnou přijímat myšlenky ostatních za své.


Férovost

Pocit křivdy v našem mozku může nastartovat pochybnosti a je velkou hrozbou. Každému bychom měli měřit stejným metrem, pro všechny by měla platit stejná pravidla. Pokud tomu tak není, tak celý náš plán se může sesypat jako domeček z karet. Nastavte jasná a pro všechny stejná pravidla, zjednodušíte si tak cestu k cíli.


Máte před sebou velký úkol? Záleží vám na tom, aby dobře dopadl? Rádi byste si užívali více času pro sebe a své blízké? Chcete mít k sobě někoho, s kým si vaše záměry důkladně, systematicky a strategicky promyslíte a zdárně je dotáhnete?


Jsem tu pro vás. Eva Weberová, koučka ambiciózních lídrů.


Určitě spolu najdeme řešení!



Chcete mít neustálý přehled o novinkách z oblasti leadershipu a osobního rozvoje?







15 zobrazení

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Eva Weberová

koučka a lektorka úspěšného leadershipu